Příprava na workshop

Jsem nadšený, že jste se rozhodli objevit své PROČ. 

Před workshopem Objev své PROČ si prosím prohlédněte video Simona Sineka na TEDu

Před workshopem musíte udělat trochu přípravné práce. Vaše PROČ má kořeny v minulých zkušenostech a zážitcích. Je souhrnem všech poznatků a hodnot, které jste nashromáždili, když jste vyrůstali. Hledáte příběhy, které odhalí to nejlepší, co ve vás přirozeně je. Jak si budete na tyto příběhy vzpomínat, dělejte si u každého poznámky, abyste si je při sezení s partnerem rychle vybavili.

Nyní vám nabídnu několik rad, jak vybírat takové příběhy, které povedou k vašemu PROČ.

Uvažujte o konkrétních zážitcích a lidech ve vašem životě, kteří výrazně ovlivnili to, kdo dnes jste. Může to být nějaká objektivně významná událost – například den, kdy jste v podniku přednesli nový důležitý návrh. Anebo na první pohled nevýznamná příhoda – například nějaký rozhovor s vaším někdejším šéfem. Pokud pro vás příhoda něco znamenala, pomohla vám být tím, kdo jste, naučila vás něco, na co jste hrdí, zapište ji. Když přemýšlíte o lidech, kteří pro vás něco znamenali, pokuste se vzpomenout, co konkrétně řekli nebo udělali, že vás to tak zasáhlo.

Protože vaše PROČ pramení z minulosti, tedy z období od vašeho narození až do včerejška, můžete příběhy čerpat skutečně z kterékoliv doby. Vzpomínky mohou pocházet ze školních let, z rodiny, z práce nebo z jakékoliv jiné oblasti vašeho života. Můžete vzpomínat na časy, do nichž byste se rádi vrátili. Nebo si můžete vybavit nepříjemné či bolestné epizody, které byste už nechtěli zažít. Oba druhy zážitků, dobré i špatné, mají společné to, že vás pomohly utvářet.

Cílem přípravné práce je shromáždit alespoň pět příběhů, které dle vašeho názoru měly na váš život podstatný vliv. Čím bude příběhů více, tím snadněji se budou vašemu partnerovi hledat vzorce a témata směřující k vašemu PROČ. Dbejte na to, aby byl každý příběh opravdu konkrétní. Čím více podrobností si vybavíte, tím více emocí si se vzpomínkou propojíte. Právě tato emoční spojení povedou k PROČ.

Sepisujte své příběhy tak, jak vám přicházejí na mysl. Všechny cesty vás nakonec dovedou k PROČ, tak nad procesem příliš nepřemýšlejte. Můžete vzpomínky sepisovat chronologicky nebo náhodně, bez časové návaznosti. Nezdržujte se zapisováním všech detailů. U každého příběhu stačí řádek nebo dva. Důležité je, abyste měli výchozí bod, až budete příběh vyprávět partnerovi. Při vlastním vyprávění pak můžete vzpomínat na podrobnosti a zkoumat další navazující vzpomínky, které se vám vybaví.

Doporučuji využít tyto metody

Metoda č. 1 – Vrcholy a údolí

Nakreslete uprostřed listu papíru vodorovnou čáru. Nad čáru budete zapisovat šťastné vzpomínky – okamžiky, které byste rádi prožili znovu. Dole budou události, které byste si nepřáli prožít znovu, ale byly pro váš život v něčem podstatné. Každý příběh zapište jen v několika slovech. Čím výše zakreslíte příběh nad čáru, tím pozitivnější událost. Obdobně čím níže pod čarou, tím smutnější nebo obtížnější situace. Vaše příběhy se pravděpodobně budou nacházet na různých úrovních.

Když pak máte zvolit příběhy, které budete vyprávět partnerovi, vyberte ty, které jsou co nejdál od čáry (ať směrem nahoru, nebo dolů). V nich se skrývá nejvíce emocí, a proto vás nejlépe nasměrují k vašemu PROČ. Zřejmě nebudete vyprávět všechny příběhy, které si tady zaznamenáte. Také můžete nakonec partnerovi vyprávět jiné příběhy, které vás spontánně napadnou. To vše je v pořádku. Popsané cvičení vám má posloužit jen jako startovací bod – pro rozproudění vzpomínek.

Metoda č.2 - Pomocné otázky

Máte-li problém začít jen tak, z ničeho nic, sepisovat důležité události a vzpomínky, mohla by vám pomoci následující metoda. Přečtete si vždy jednu z níže uvedených otázek a čekejte, jaká vzpomínka vám naskočí v paměti. Nemusíte zapisovat všechny podrobnosti. Zapište ke každé vzpomínce jen řádek nebo dva. Seznam vám pomůže osvěžit paměť, až budete pracovat s partnerem.

  • Kdo ve vašem životě měl velký vliv na to, kým jste dnes? (Může to být učitel, trenér, mentor, člen rodiny.) Napište konkrétní případ, kdy tento člověk projevil nějakou vlastnost nebo hodnotu, kterou na něm nejvíce obdivujete – ať to bylo ve styku s vámi, nebo s někým jiným.
  • Vzpomeňte si na den, kdy jste se vraceli z práce domů a s uspokojením jste si řekli: „Toto bych dělal i zadarmo.“ Co se toho dne přihodilo, že vám to přineslo takové uspokojení?
  • Vzpomeňte si na nejhorší den v práci – takový, který už byste nikdy nechtěli prožít znovu. Co se tehdy stalo?
  • Jaká je vaše nejranější konkrétní šťastná vzpomínka z dětství?
  • Vzpomeňte si na školu – na jakou příhodu moc rádi vzpomínáte?
  • Nastal ve vašem životě nějaký zásadní okamžik – takový, kdy jste si uvědomili, že už nic nebude jako dřív?
  • Co se stalo, že to změnilo způsob, jak uvažujete o světě a vaší úloze v něm?
  • Stalo se vám, že jste někomu nezištně pomohli a pak jste z toho měli ohromně dobrý pocit – jako byste udělali něco, na čem skutečně záleží?
  • Na jakou věc, která se vám podařila, jste opravdu hrdí? (Nezapomeňte si poznamenat, kdo byl do věci zapojený – například kdo vám pomohl, kdo s vámi úspěch slavil nebo kdo na vás čekal u cílové pásky.)

Jakmile budete mít obrázek nebo seznam s příhodami hotový, jste připraveni o nich vyprávět partnerovi. Jen ještě malé upozornění.

Neanalyzujte svůj přípravný materiál příliš důkladně. Jedním z hlavních důvodů pro spolupráci s jiným člověkem na objevení vašeho PROČ je snaha zachovat si určitý odstup: partner může zachytit význam, který vy nevidíte, a nabídnout objektivní nezávislý pohled. Přijdete-li na workshop a už v sobě budete mít zafixované, co vaše vzpomínky propojuje, riskujete, že je budete partnerovi prezentovat tak, aby se vaše teorie potvrdila. Uvolněte se a nechejte na partnerovi, aby identifikoval témata. Vy jste jen vypravěč. Interpretaci příběhů bude mít na starosti váš partner.